Cesta kolem světa za 97 dní

Historie garáží na pražském Smíchově počíná jejich založením bratry Břetislavem a Josefem Procházkovými roku 1930. Známější z bratrů, Břetislav Jan Procházka, známý světoběžník, který se staral hlavně o propagaci firmy, se proslavil cestou okolo světa vozem Škoda Rapid, kterou se mu podařilo uskutečnit za na svou dobu pouhých 97 dnů!

Citace z knihy Postavy našeho motorismu (napsal A. Tůma, vydáno v Praze 1940)

BŘETISLAV JAN PROCHÁZKA (22.října 1897 - 29.října 1971) se narodil v Praze ze starého českého rodu pánů z Dubé. Vystudoval v Praze a z techniky za světové války přišel do automobilky k Walterům do Jinonic, kde doplnil partu "Zubatý-Šmejkal-Přibyl". Po únoru 1948 emigroval do Francie a krátce na to do USA, kde plných 6 let pracoval v automobilovém oboru. Do Evropy se vrátil jako importní ředitel velkého newyorského koncernu Penn Commercial Corporation a ve svazku této společnosti setrval 6 let až do smrti svého otce. V roce 1930 se svým bratrem koupil Smekalovu továrnu na Smíchově, kde postavil první moderní pražské velkogaráže a dílny pod jménem "AutoclubGaráže". Jako první u nás zavedl vysokotlakové promazávání a moderní pomocnou techniku. Zůstal při tom evropským dopisovatelem největšího odborného amerického měsíčníku MoToR, kde mistrným perem o našem automobilovém průmyslu razil exportní cestičku našim vozům do zahraničí. Spojené Státy navštěvoval i po návratu do vlasti a dokonce získal v automobilové soutěži Roosewelt Cup pohár Koh-i-noor.

Břetislav Jan Procházka byl, řečeno dnešní terminologií, vyznavačem adrenalinových motoristických sportů. Jako první automobilista vyjel na Sněžku. Zlatým hřebem jeho sportovní činnosti je cesta automobilem kolem světa za 97 dní přes Rusko ve voze Škoda Rapid. Je majitelem tří úředně potvrzených světových rekordů, získal pohár Francie, Švýcarska, zlatý odznak amerického autoklubu, stuhu Kalifornie, čestný odznak Iránu, Indie, Číny a řadu jiných cen. Svojí rekordní cestou se zapsal nesmazatelně do historie našeho motorismu. O svých cestách napsal populární knihu Automobilem kolem světa. Spolupracoval také s naším automobilním průmyslem a čtyřikrát zastupoval náš Autoklub v Monte Carlu. A to všechno se značkou, kterou si zamiloval, se sériovými vozy Škoda. Byla to ohromná propagace nejen této značky, ale celého Československa.
Zdroj: http://www.denik.cz/auto/s-rapidem-kolem-sveta-za--dni20100716.html

KOLEM SVĚTA

V roce 2016 uplynulo 80 let od okamžiku, kdy se Břetislav Jan Procházka a Jindřich Kubias vydali
na dobrodružnou cestu kolem světa v sériovém voze Škoda Rapid. Za ohromného zájmu veřejnosti vyjeli od Československého autoklubu v pražské Opletalově ulici a po 97 dnech se s ještě větší slávou úspěšně vrátili. Dnes zná jejich osud jen úzký okruh milovníků automobilové historie, ve své době ale dobrodružství Procházky s Kubiasem přitahovalo pozornost tisku i široké veřejnosti.

Noviny a časopisy přinášely články o postupu malého československého vozu - proti běžné verzi měl jen zvětšenou stolitrovou benzínovou nádrž - Ruskem, Persií, Čínou či Spojenými státy. Za mnoha články stál sám Procházka, který svými telegramy a dopisy neúnavně informoval žurnalisty o postupu cesty.

Z Prahy se vydali přes sovětskou Moskvu, Baku a Teherán do indické Bombaje. Odtud pokračovali přes Singapur, Hongkong a čínský Šanghaj do japonského Tokia. Zde se i s vozem nalodili na parník plující přes Tichý oceán a přes zastávku v Honolulu dopluli k americkému pobřeží. Spojené státy projeli ve svém Rapidu od západu k východu přes San Francisco, Chicago a New York. Pak znovu na loď a přes Atlantik zpět do Evropy. Zatímco 23. července se hlásili z Paříže, osm dní na to už byli v Plzni. Čeští čtenáři tak mohli s prstem na mapě sledovat cestu obou cestovatelů a představovat si rychlý průjezd exotickými dálavami, strasti na neudržovaných bahnitých cestách a stejně tak zájem, který Rapid se dvěma Čechoslováky po cestě budil.

Národní listy 1.května 1936

Národní listy 31.7.1936

Sériový Škoda Rapid, vyráběný v té době Akciovou společností pro automobilový průmysl (ASAP), zvládl celou cestu bez významnější poruchy za 97 dní. Urazil za tu dobu 27 tisíc kilometrů, přičemž 60 tisíc měl před cestou již najeto. Ve své době to byl jedinečný výkon, který zůstal dlouho nepřekonán. Kdo to všechno platil? Celou akci si hradili oba pánové z vlastní kapsy. Do Prahy dorazili krátce před polednem 1. srpna 1936. Před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici je vítal nadšený dav.

Ve stejné době jako Procházka a Kubias se z Československa vypravilo na výjimečné cesty i několik dalších motoristů, kteří šířili slávu zdejšího průmyslu. V roce 1934 se čtyři vozy Škoda Popular vydaly na cestu z Prahy do Indie, o dva roky později pak spisovatel a nadšený propagátor motorismu František Alexander Elstner připravil cestu zvanou „Sto dní v malém voze“. Projel USA z New Yorku do Texasu, navštívil Mexiko, Arizonou, Kalifornií a vrátil se zpět do New Yorku. Elstner, Procházka s Kubiasem a další slavní motoristé jsou dnes možná opomíjeni, nicméně jejich průkopnické činy inspirovaly dvojici dobře známých cestovatelů - Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. Ti na svou první cestu s Tatrou 87 vyrazili téměř přesně jedenáct let po Procházkovi s Kubiasem, 22. dubna 1947.

PROCHÁZKA A JEHO GARÁŽE NA SMÍCHOVĚ

Zdroj: http://www.denik.cz/auto/s-rapidem-kolem-sveta-za--dni20100716.html

Garáže na Smíchově byly v provozu i během okupace. V roce 1948 se bratři Procházkové rozhodli pro emigraci do Spojených států a z garáží do této doby určených automobilové veřejnosti se staly garáže ministerstva vnitra. Ve vlastnictví státu setrvaly až do restituce v roce 1991, kdy byly vráceny rodině Procházků. Po celkové rekonstrukci se garáže vrátily i ke svému původnímu účelu a dnes se jedná o podnik, který poskytuje garážový servis moderními prostředky v celé šíři a zároveň si uchovává spjatost se svojí více než osmdesátiletou historií.

Zdroj: http://www.denik.cz/auto/s-rapidem-kolem-sveta-za--dni20100716.html