Garáže při smíchovské Husově
třídě (dnes Drtinově ulici) zřídili v letech 1930-1931 bratři Břetislav a Josef
Procházkové. Zatímco Josef zde figuroval zejména v roli provozního ředitele,
Břetislav byl známým všestranným podnikatelem, široce rozkročeným mezi mnoha
technickými obory, a především významným propagátorem automobilismu v Čechách,
který podniku přinášel cenné kontakty a klientelu, mimo jiné také zahraničních
velvyslanců.
Břetislav proslul u nás i v
zahraničí nejenom jako publicista, ale rovněž jako velký stoupenec automobilů
Škoda, ve kterých podnikl mnoho vytrvalostních jízd, včetně prvního výjezdu
automobilem na Sněžku z české strany a především úctyhodné rychlostní jízdy
okolo světa za pouhých 97 dní. Oba bratři se velmi zajímali o zahraniční technické
novinky v oblasti péče o vůz, pokoušeli se je ihned uplatnit ve svých garážích
a udržet si tak na počátku hospodářské krize náskok před konkurencí. Břetislav
od roku 1933 dokonce působil jako soudní znalec pro obor garážní.
Rozsáhlý soubor autoklubu vznikl
podle plánů branických projektantů Václava Hradeckého a Josefa Pospíšila.
Zaujímal převážnou část vnitrobloku v místě bývalé Smékalovy továrny na hasicí
přístroje a prodejny hasičských vozů. Pozemky zakoupili bratři Procházkové v
prosinci 1928, avšak projekt vznikal až v průběhu roku 1930 a živnostensko-právní
povolení k provozování garáží obdrželi teprve v únoru 1931. Rozvržení provozu
na pozemku lze rozčlenit na tři za sebou jdoucí „plány“. Plochu při ulici
zpočátku zaujímala pouze nezastavěná „předzahrádka" s čerpacím stojanem na
benzin při patě rampy. Později se však díky odstranění oplocení areál široce
otevřel do ulice a vznikl zde elegantní kiosek čerpací stanice BZ (bratři
Zikmundové) se třemi stojany a přístrojem pro doplňování vzduchu do pneumatik.
Nádrže na benzin s kapacitou 5000 I se nacházely pod dvorem, stejně jako
usazovací žumpa i odlučovač tuků a olejů.
Úzký meziprostor ve „druhém
plánu" zaujímala při levé straně rampa stoupající do horního patra garáží,
uprostřed průjezd do přízemí a po pravé straně budova zázemí. V ní se nacházela
v přízemí prostorná hala autoslužby (komplexní servis) a prodejna s automobilovým
vybavením, v patře čekárna pro řidiče s terasou. Objekt byl užitně prostý,
pouze omítaný, nabílený a v exteriéru i interiéru pokrytý pro garáže typickými
nápisy — informačními, zákazovými a především reklamními. Prostory pod rampou
sloužily jako sklady a toalety. Hluboko ve vnitrobloku se skrývalo jádro
podniku — dvě podlaží centrálně vytápěných garážových hal, s řadami 42 boxů podél
koridoru o půdorysném tvaru písmene U, přičemž střední boxy mezi sebou ještě
svíraly menší prostor s volným stáním. V každém podlaží se dle dobového
reklamního letáku nacházela umývárna — patrně se jednalo o větší místnost v
severozápadním nároží haly. Garážová hala byla provedena jako železobetonový
skelet s obvodovými cihelnými zdmi, cementovými podlahami a omítanými nebo
pouze nabílenými povrchy. Jednotlivé boxy, s cementovými podlahami spádovanými
ke vpusti, oddělovaly navzájem zděné příčky, uzavírala kovová roleta a
odvětrání zajišťovaly průduchy přizděné k zadní stěně. Přízemí osvětlovaly
sklobetonové světlíky ve stropě koridoru. Střední prostor horního podlaží nebyl
zpočátku zastropen. Na připravené konzoly však byla dodatečně osazena lehká
střecha ze svařovaných ocelových vazníků, s dřevěnou krytinou a středním pruhem
z beztmelého zasklení systému Wema.
Areál pochopitelně poskytoval
veškeré základní služby v oblasti péče o automobil, shrnuté v dobovém reklamním
letáku do úderných hesel: „Myje se pomocí
amer. strojů a přihlíží se k do-konalému ostřikání podvozku. Zvlášť
upozorňujeme na naše olej. prostřikování per a karosovaných spojů ... Jedna z postranních chodeb. Čelní stěna
opatřena elipsou na seřízení reflektorů... Veškeré chodby mimo hasicích aparátů
jsou opatřeny autom. hlášením zvýš. tep-lot... Uskladnění benzinu i směsi děje
se z tanku. Tím, že nestáčí se ze sudů, jest zaručena ideální čistota pohonné
látky. Nehledě k specielním filtrům u obou čerpadel." Sám Břetislav
Procházka napsal: „Nejmoderněji vybavené
pražské garáže..., v nichž vůz ve zvláštních dílnách je postupně umyt,
vyčištěn, promazán a event. i opraven. Specialitou ‚Autoclub“ garáží jsou pevné
ceny, takže automobilista předem ví, kolik zaplatí za každou službu."
Bratři Procházkové si ponechali už ve fázi projektu prostor pro další růst
areálu, což dokládá střední koridor garážové haly, v místě možného průjezdu do
sousedního vnitrobloku neuzavřený boxy, nebo zmínka o případné nástavbě dalšího
patra v archivních spisech.
Po druhé světové válce garáže
sloužily pro účely policie. Dochovaly se dodnes ve víceméně autentické podobě
(zejména garážové boxy) a po restituci se pod dohledem potomka majitelů Romana
Procházky navrací k podnikové tradici, včetně aktivit spojených například se
spanilými jízdami veteránů.
Zdroj: citace z knihy Meziválečné garáže v Čechách - Petr Vorlík
Zdroj: citace z knihy Meziválečné garáže v Čechách - Petr Vorlík
